Krajina se od 90. let 20. století stala jedním z klíčových pojmů přírodních i některých humanitních věd. Texty V. Cílka se zabývají skutečnou, fyzickou krajinou, jejími proměnami a ochranou, stejně tak jako vnitřními krajinami duše - fenoménem genia loci, postavou Zeleného muže, keltskými bohy v druhohorách atp. Knihu uzavírají Poutníkova pravidla putování po posvátných místech a obsáhlý soupis literárních i hudebních pramenů, které jsou pro vstup do krajiny potřebné. Hlavním motivem knihy zůstává nutnost chránit krajinu kvůli jí samé, kvůli živlům, skalám, vodám a životu, ale také kvůli sobě a vlastní duši.